Banner

Vždy jsem doufal v to, že si chytnu velkého pstruha na sucho. Ale ještě do minulého měsíce jsem neměl tu čest, a tak jsme po druholigových závodech na řece Lubiné vyrazili ve složení pan Čubik, Tom Langr a já spolu s francouzskými přateli Pacem, Robertem a jejich ženami Anne- Marií a Veronique na slovenskou řeku Váh. Po zmiňovaných závodech jsme se vydali k panu Čubíkovi domů, kde jsme počkali na přátele z Francie. Po obrovské hostině u Čubíků , návštěve Luboše Rozy a probrání taktiky jsme se druhý den ráno vypravili na Slovensko.

Hned po příjezdu jsme se s Tomem vydali na ryby poblíž našeho bydlište. Navečer se přidali i všichni ostatní. Já jsem chytil několik menšich pstruhů stejně jako všichni z naší výpravy, kromě pana Čubíka který chytil pstruha přes 40 cm! Ten večer jsme u vody potkali Miro Žúbora, který umí na Váhu jednoduše ulovit i ty nejvetší pstruhy. Je pro mě fascinující, jak zná každý kamínek a každou rybu v řece.
Druhý den jsme se vypravili na řeku Belá. Nikdy jsem neviděl tak průzračnou vodu s takovým množstvím bojovných lipanů a menších pstruhů. Za den na této řece v úseku chyť a pusť není problem ulovit i několik desítek ryb. Všichni jsme si toto chytání moc užili a po ukončení jsme se nabaženi novými zážitky vrátili do chaty, kde jsme měli výbornou večeři v podání pana Čubíka( vlastně skoro jako všechna jídla co jsme jsme měli).

Další den jsme odpoledne vyrazili na úsek chyť a pusť na řeku Váh. Po přebrodění dva metry hlubokého proudu jsem si musel dát vysušit všechny věci, ale díky vysokým teplotam jsem nemusel čekat dlouho. Kolem šesté hodiny jsme začali chytat. Já a Tom jsme začali v horním úseku a postupně jsme scházeli dolů. Po dvaceti minutách jsem dostal záběr na chrostika. Zdolal jsem pstruha asi 35 cm a hned dalším hodem jsem přidal dalšiho.Bezprostředně po zdolání ryby jsem změnil z desítky vlasce na dvanáctku a později se toto rozhodnutí ukázalo jako to nejlepší. Asi po půl hodině jsem dostal další záběr a hned po prvním výpadu ryby jsem věděl, že mám co dočinění s mou vysněnou rybou.Po pár minutách boje jsem ho konečně dostal do podběráku.Duhák skoro 50 cm! Splnil se mi sen! Pár fotek a šupem zpátky do vody. Za pár minutek jsem dostal další záběr a vytáhl menšího duháka tak 35 cm. Tom ještě neměl chycenou rybu, a tak jsme si stoupnuli vedle sebe a chytali v tech top flecích.... Tomáš zrovna telefonoval, když v tom dostal ránu do prutu. Zavěsil a začal se věnovat rybě. Pstruh skákal jako o život, ale po pár minutách už byl v podběráku a oba jsme se radovali z tak nádherné ryby. Kousek přes 50 cm! Tlustý duhák plný síly. Pár fotek a už si to mířil zpátky za kamarády. V tomto místě jsme chytali ještě chvíli, ale už bez záběru, a tak jsme se rozhodli, že se přesuneme dolů po proudu za zbytkem výpravy. Tam jsme se setkali a všichni přidali ješte jednu rybu. Pan Čubik vytáhl nádherného potočáka 45 cm. Cestou zpátky na chatu jsem se ještě dozvěděl, že Robert chytil potočáka něco přes padesát taky na sucho! Skvělý den přesně podle mých představ. Po příjezdu na chatu jsme pojedli a šli spát.

Dalši den jsme se hned ráno vydali na Belu a tak jsme si užili dalši den na průzračné vodě. No a poslední den jsme si sbalili věci a vyrazili směr domov. Chytání na

Váhu jsem si neskutečně užil a už se nemůžu dočkat, až se tam podívám znovu. Holt Váh je droga!

 

 

11121247 959228744097730 1675496868 n

 

 

 

11655492 959228497431088 106334256 n

 

11655583 959230040764267 1298228773 n

 

11666937 959230100764261 476871302 n

Michal Melnar